pondělí 2. listopadu 2015

Recenze: Ostrov lhářů


Lžete, lžete a zase lžete!


Název: Ostrov lhářů
Originální název: We were liars
Autor: Emily Lockhartová
Rok vydání: 2015/ originál: 2014
Počet stran: 264
Překlad: Barbora Doležalová
Nakladatelství: Host
Vazba: Vázaná 




Přečtěte si to. A jestli se Vás někdo zeptá, jak to skončí, prostě LŽETE!
Báječná rodina Sinclairových. Soukromý ostrov. Velice bystrá dívka, se kterou je něco v nepořádku. Skupina čtyř přátel - lhářů-, jejichž přátelství začne být destruktivní. Revoluce. Nehoda. Tajemství. Lži a další lži. Pravá láska. Pravda. 

V noci se v domě ozývají zvuky - stejné strašily Tafta v Hnízdě. Jsou slyšet ve všech domech na ostrově. Domy jsou staré a prohání se jimi silný vítr od moře.
                                                                                     92. strana

Popravdě se mi do téhle knížky vůbec nechtělo. Nelákala mě, ale když jsem byla s tátou v knihkupectví a on mi zatrhl si koupit neskutečně drahou knížku a dal mi tuhle. Řekla jsem proč teda ne a koupila si ji. 
Untitled | via Tumblr
Četla jsem na ni moc dobrých recenzí, ale i záporných. Nevěděla jsem co se na ní lidem tak líbí. Teď už to naprosto chápu. Tahle knížka je naprosto dokonalá. Nikdy jsem nečetla lepší knížku. Autorka to měla perfektně promyšlené a celá knížka má v sobě něco moc zvláštního.
Během pár hodin jsem ji měla přečtenou. Nemohla jsem se od ní prostě odtrhnout.
Anotace vám toho o příběhu moc nepoví, ale to je určitě dobře. To co je v ní napsáno je naprosto dostačující a kdyby tam bylo něco víc popisující děj, bylo by to špatně.
Sice je pravda že když si člověk hodně všímá věcí v příběhu konec mu docvakne, ale já jsem se tomu tak nějak bránila. Nechtěla jsem od půlky knížky vědět jak dopadne. 


Vážně jsem tak pitomá, nebo to jenom hraju? Omluvím se, přesně jak to ode mě mamka chce. Pak běžím do Větrníku a zapíšu si na milimetrový papír nad postelí, na co jsem se rozpomněla - bistro, větrníky, Mirreniny špinavé nohy na dřevěných schodech, knížka od Gata.
                                                                  138. a 139. strana

we were liars, cadence sinclair, and book imageTady mi přišlo že hlavní postavy vlastně nejsou hlavní postavy, ale že jsou vlastně důležití skoro všichni. Je jasné že hlavní byli Cadence, Johnny, Mirren a Gat, ale vlastně celá rodina Sinclairových. Ten příběh byl totiž o celé rodině a ne jen o těhle čtyřech. 
I díky tomu jaký má autorka styl psaní mě knížka neskutečně bavila. Pořád nad ní musím přemýšlet. 
Další plus téhle knížky je že se v ní neobjevují badboyové, upíři a další takové postavy. 
Jediné co jsem teda neděla, bylo že jsem si nepopisovala ruce. Nevím, ale nepotřebovala jsem to a pořád nepotřebuju. Jako jo zní to dobře, jenže mi to připadá zbytečný. 
Knížka po spoustu času vyhlíží hrozně idealistickým příběhem, ale na konci pochopíte že to tak není a že je to vlastně i smutné. Blbě řečeno má Cadence velkou fantazii. Dá se říct že je to dobrá věc, ale zase je to smutné.


"Vždy udělej to, co se bojíš udělat"

Celkové hodnocení: Možná pro někoho budu blázen, někdo se mnou třeba bude souhlasit, ale pro mě je Ostrov lhářů zatím nejlepší knížka co jsem za tenhle rok četla. Líbilo se mi hlavně jak je chytrá a to jakým způsobem je podaná.

Obálka: Je to jedna z těch jednoduších obálek a to se mi právě líbí. Nemám ráda nějaké výrazné a přeplácané obálky. Nejlepší je když jsou buď bílé a nebo nevýrazné jako tahle. Působí na mě pak mnohem lépe. 












A co Vy a Ostrov lhářů?
Jak se vám tahle knížka líbila?

4 komentáře:

  1. Ostrov Lhářů se rozhodně řadí mezi ty nejlepší, co jsem za tento rok četla, máš naprostou pravdu :) Uhranul mě asi jako tebe, bylo to úžasné :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda že se mnou souhlasíš. :) Byla naprosto skvěla!! :))

      Vymazat
  2. Čím viac recenzií čítam na túto knihu, tým viac si ju chcem prečítať :). Super recenzia :)!

    OdpovědětVymazat

Jsem šťastná za každý komentář :)