středa 24. února 2016

Recenze: Ten den jsem se rozhodl zemřít


Skutečný příběh šikanovaného chlapce


Název: Ten den jsem se rozhodl zemřít
Originální název: Condamné a me tuer
Autor: Jonathan Destin
Rok vydání: 2015/ originál: 2013
Počet stran: 152
Překlad: Šárka Belisová
Nakladatelství: Ikar
Vazba: Vázaná s přebalem

Mrazivý příběh šikanovaného chlapce.
Pět let trvající šikana ve škole i mimo ni, drastický pokus o sebevraždu upálením a zhruba pět let trvající léčení a boj o návrat k normálnímu životu… to je ve stručnosti obsah knihy – svědectví osmnáctiletého Jonathana zvaného Jojo. Obézní introvertní hošík trpící dyslexií se přímo nabízí jako terč nejprve posměšků, pak i vyhrůžek a bití. Má pocit, že mu nikdo nemůže pomoci a že by smrt byla vysvobozením. Dlouho se zaobírá tím, jak svůj život ukončit, až se po zhlédnutí nějakého dokumentu rozhodne upálit. 


,,Zabijem tě, zabijem tě...," vyhrožovali mi. Cítili se silní, jako když na ně nikdo nemá.
                                                                                30. strana

Když jsem tuhle knížku uviděla pod stromečkem byla jsem nadšená. Je to sice něco úplně jiného než čtu, ale stejně jsem byla ráda.
Svým námětem mě tahle knížka dostala. Navíc když je to podle skutečnosti.
Hned od začátku jsem si byla jistá, že je to hodně silný příběh.
Chlapec který je od útlého věku šikanovaný kvůli svému vzhledu, dyslexii, ale i příjmení ve škole a později i mimo ni. Neodváží se to nikomu říct a tak se rozhodne pro sebevraždu. V televizi viděl jak se někomu podařilo se upálit a tak to zkusí taky.
V knize je popisováno všechno. To co Jonathana k pokusu o sebevraždu dohnalo, samotné upálení a následně i léčba.
Nejvíc si pamatuju část od polití se benzínem až po vytažení z vody. Tahle mě dostala. Ty pocity co měl, přitom co hořel.

Křičím bolestí, abych vydržel, a čekám, kdy už umřu. Věřím, že za chvíli mi začne hořet srdce a bude po všem. Ale smrt nepřichází a pálí to tak silně, že už nemám žádné šaty. Shořely. Zbyly mi jen tenisky, a ty nehoří. Jsem pochodeň, vyšší než já sám.
                                                                                         56. strana

fire image
Díky téhle knížce jsem dost přemýšlela, nad vším co způsobilo pokus o sebevraždu. Nejednalo se jen o šikanu ve škole, ale i mimo ni. Způsobenou neznámými staršími kluky, kteří chtěli peníze. Jonathan se bál i cokoliv říct doma, protože se dál reakce jeho rodičů a hlavně jeho otce.
Jsem ráda, že to dopadlo dobře (jestli se to tak dá říct, ale nejspíš dá, protože neumřel). Nedokážu si, ale pořád představit ty neskutečné bolesti při léčbě a všechno ostatní.
Je mi, ale celkem líto, že jsem nikde neviděla o knížce jakoukoli zmínku. To je totiž škoda. Ten den jsem se rozhodl zemřít má toho totiž hodně co říct.
No, nejspíš bych o ní a mích pocitech z ní mohla napsat deseti stránkovou esej, ale to by nejspíš nikdo nečetl a tak už radši skončím.

V listopadu poprvé vycházím z domova. Trochu chodím po venku. Mamka se rozhodla, že mě vezme autem do nákupního centra.
                                                                                 96. strana

Celkové hodnocení: Naprosto dokonalá kniha. Měl by si ji přečíst každý. Dokáže toho hodně říct. Navíc je i doplněná rozhovory s příbuznými. Jaké to všechno bylo z jejich strany pohledu.

Obálka: Ta česká se od originálu teda naprosto liší. Na originální je totiž sám Jonathan. Upřímně se mi víc líbí ta česká, protože na originálu je podle mě až moc písma, které by mělo být třeba vzadu.













Slyšeli jste o téhle knize nebo jste ji už i četli?

2 komentáře:

  1. O knize slyším prvně, ale rozhodně mě zaujala a chtěla bych si ji přečíst, protože se jedná o velmi zajímavé téma. Když jsem si přečetla název knihy, z nějakého důvodu se mi vybavila kniha My děti ze stanice ZOO, ačkoliv je úplně o nečem jiném... O.o
    Zajímavá recenze ^^

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rozhodně přečti, je to hodně zajímavá knížka. Ani se nedivím že se ti vybavila kniha My děti ze stanice ZOO. :) Děkuju

      Vymazat

Jsem šťastná za každý komentář :)